14. listopad - DEN DIABETU

13. 11. 2020

14. listopad - DEN DIABETU

Věděli jste že 14. listopad je DEN DIABETU? A znáte vůbec historii diabetu? A jak diabetes poznáte?

Historie diabetu

První zmínka o diabetu sahá do dob středověku, do roku 1552 př. n. l., a je zaznamenána na tzv. Ebersově papyru. Ve kterém je napsáno, že se jedná o velice vzácné onemocnění s neznámou příčinou projevující se velkou žízní a častým močením pacienta, kdy se tělo postupně rozpouští v moči a člověk následně umírá. Jako léčbu používali staří egypťané směs sladkého piva, pšeničného zrní, naklíčených kukuřičných zrn a zeleného cypřiše.

Ebersonův papyrus

Další zmínka o diabetu je zaznamenána ve 2. století př. n. l., kdy Hippokratův žák – řecký lékař Aretaois z Kappadokie – poprvé popisuje příznaky diabetu a tuto záhadnou nemoc pojmenovává jako diabetes (řecký výraz pro procházet, protékat).

 

V roce 1674 lékař jménem Thomas Willis zjistil, že moč diabetiků je sladká jako med. A proto zavedl ochutnávání moči do lékařské praxe a k názvu diabetes doplnil přídavné jméno „mellitus“ (latinský výraz pro medový). 

 

Rok 1889 zaznamenává objev lékařů Josepha von Meringa a Oskara Minkowskiho, kteří zjistili, díky pokusům na psech, že při ovlivnění pankreatu se začnou objevovat příznaky diabetu. Jejich následovník, vědec Edward Sharpey-Schafer, dokázal, že látka ovlivňující metabolismus cukru, vzniká právě v pankreatu samotném. V této době byl diabetus považován za smrtelné onemocnění, a to z důvodu velké úmrtnosti dětí.


Velký převrat nastává v roce 1921, kdy lékař Frederick Grant Banting a jeho asistent – student medicíny Charles Herbert Best – objevili ve zvířecím pankreatu látku, po které u psů klesá hladina cukru v krvi, a tuto látku nazvali inzulin. Později tento pokus zopakovali na třináctiletém diabetikovi jménem Leonard Thompson, který se poté stává prvním úspěšně léčeným diabetikem na světě. Po tomto úspěšném pokusu se inzulin začal rozšiřovat do celého světa.

Leonard Thompson

Leonard Thompson


V roce 1923 se inzulin dostává i do Československa.

 

Diabetes mellitus I. typu

Diabetes mellitus I. typu, neboli cukrovka I. typu, začíná obvykle již v ranném dětství či během dospívání. Ve výjimečných případech je možný pozdější vznik tohoto typu onemocnění po třicátém roce věku – v tomto případě se onemocnění označuje jako LADA (latent autoimmune diabetes in adults = „pomalu probíhající cukrovka dospělých“).

 

Tímto typem cukrovky trpí v České republice cca 7 % diabetiků a je pro něj charakteristická úplná nepřítomnost inzulínu v těle pacienta. 
Vznik diabetu I. typu je zapříčiněn patologickou reakcí imunitního systému, při kterém dochází k napadání a ničení Beta-buněk slinivky břišní, ve kterých se tvoří inzulin, který je pomocí hormonu je přenášen na potřebná místa v těle. Cukrovka I. typu se projeví až po zničení cca 90 % Beta-buněk. Spouštěcím mechanismem, který způsobí tento autoimunitní destruktivní proces je setkání se organismu s bakteriální nebo virovou infekcí, což jde ruku v ruce s oxidativním stresem. Díky těmto faktorům dochází k obrané reakci imunitního systému, kdy B-lymfocyty produkují protilátky, které napadají Beta-buňky a tím dochází k jejich zničení. Díky tomu, tělo začíná produkovat málo inzulínu. Tím pádem není organismus schopen udržet koncentraci (hladinu) krevního cukru (glukózy) v krvi v normálních hodnotách (3,5 – 5,5 mmol/l nalačno a do 7,7 mmol/l ve 120.minutě tzv. orálního glukózového testu).

Příznaky začínajícího onemocnění:
• váhový úbytek
• velká žízeň
• časté močení
• únava

Někdy je průběh onemocnění diabetem I. typu doprovázen velkým nechutenstvím nebo naopak nadměrným příjmem potravy. Jestliže není stav včas rozpoznám, může docházet až ke zvracení, bolestem břicha a bezvědomí. 
Z důvodu zničení většiny Beta-buněk je potřeba inzulín do těla pacienta podávat po celý jeho život injekčně. 
I pacienti léčící se s diabetem I. typu musí dodržovat diabetickou dietu a určitá režimová opatření.

 

Diabetes mellitus II. typu

Diabetes mellitus II. typu, neboli cukrovka II. typu či non-inzulin-dependentní diabetes mellitus (NIDDM), nejčastěji postihuje starší osoby s nadváhou či obezitou.

Hlavními faktory způsobujícími toto onemocnění mohou být:

  • nedostatek pohybu
  • nepravidelné jídlo
  • nadměrný stres
  • genetická dispozice

Jak se zjistíte, že trpíte cukrovkou II. typu?

Ve většině případů je cukrovka II. typu diagnostikována náhodně z krevních odběrů. Hlavním ukazatelem je hladina cukru v krvi pacienta tzv. glykémie. K ověřování diagnózy se nejčastěji používá tzv. OGTT test (orální glukózový toleranční test), při němž je sledována hladina glukózy v krvi po podání roztoku glukózy ústy pacienta.

Diabetes mellitus II. typu je často spojován s obezitouvysokým krevním tlakem a zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi.

Tímto typem cukrovky trpí v České republice 93 % diabetiků a je pro něj charakteristický nadbytek inzulínu v těle pacienta. Nadbytek inzulínu je způsoben nedostatečnou citlivostí buněk organismu k účinku inzulínu, tzv. inzulínorezistence.

Diabetes mellitus II. typu se v začáteční fázi léčí zvýšenou měrou cvičení a úpravou jídelníčku pacienta. Jestliže po této fázi nedojde ke snížení hladiny glukózy v krvi, začne lékař, ve většině případů, předepisovat léky (metformin či inulin). U osob užívajících inzulin je zapotřebí průběžně sledovat hladinu cukru v krvi.

V posledních 50-ti letech značně vzrostl výskyt diabetu, paralelně s výskytem obezity. V roce 2010 bylo zaznamenáno až 285 milionů lidí trpících na cukrovku.

Hladina (množství) glukózy v krvi se nazývá glykémie (jednotky - mmol/l). U zdravého pacienta glykemie neklesá pod 3,3 mmol/l a na lačno nestoupne nad 6 mmol/l. Po jídle může být trošku vyšší, ale pouze v krátce (cca do hodiny klesá pod 7,7 mmol/l).